Starému dřevu vdechl nový život, krásná zvonička tak zůstane seniorům jako duchovní místo

Stará zvonička na první pohled dosloužila, Ježíškovo vnouče Lukáš jí ale zrenovoval

Staré zvoničce v domově seniorů v Otrokovicích už skoro odzvonilo a hrozilo, že tamní obyvatelé přijdou o jediné pietní místo přímo v areálu. Pak ale přišel Lukáš Macíček.

Nebo si spíš přečetl přání otrokovických babiček a dědečků na webu Ježíškových vnoučat, že by chtěli do zahrady novou zvoničku, protože ta stará byla těsně před rozpadnutím. A protože to bylo jediné místo, kde senioři zapalovali svíčky a vzpomínali na své blízké, rozhodl se Lukáš, že jim ho v roli Ježíškova vnoučete zachová.

Smysluplný dar, navíc zhotovený šikovnýma rukama. A nejde jen o to, že je určen lidem, kteří zůstali sami. I v rodinách bychom se mohli inspirovat a místo tun spotřebních věcí vytvářet dárky s hlubším přesahem.
Leoš Rožnovský, komentář na facebooku

Nebylo to nic jednoduchého, dřevo pod nánosy nepropustných nátěrů začalo plesnivět a trouchnivět, stříška vyschla a popraskala a už ji nešlo opravit. Jednodušší a rychlejší by asi bylo zvoničku udělat novou. Přišlo mi ale škoda ničit něco, čemu při správné péči můžu vdechnout život a bude tak sloužit dál,“ vysvětluje Lukáš.

A co z toho budete mít? Hřejivý pocit, že jste udělali něco nesobeckého pro lidi, kteří si to zaslouží.
Lukáš Macíček, Ježíškovo vnouče

Aby původní zvoničku zachránil, musel z ní odstranit nevhodné nátěry, dřevo sanovat a ošetřit, aby dlouho vydrželo. Stříšku pokryl modřínovým šindelem, který na vršku kryje měděná čepička.

Lukáš se prvního ročníku Ježíškových vnoučat neúčastnil, protože se o něm dozvěděl pozdě. Projekt ho ale zaujal a tak si počkal na další Vánoce. Při probírání se přáními ho zaujalo právě to seniorů z Otrokovic, kteří tak mají znovu své místo k rozjímání.